Chování u vody Otázka chování velmi souvisí s etikou. Chování rybáře, zejména pak u vody, můžeme sledovat ze čtyř pohledů. Slušný a chytrý rybář se chová tak, aby jak svým počínáním neplašil ryby, nerušil ostatní kolegy rybáře ale i ostatní lidi, kteří si přišli k vodě odpočinout a rekreovat se. Rybář by také svým chováním neměl rušit ostatní živočichy žijící kolem vod nebo přímo ve vodě, Neměl by ničit pobřežní vegetaci, ale ani břehy a jiné vodní stavby a zařízení. V neposlední řadě je třeba dbát o bezpečnost vlastní a jiných. Příchod k vodě Začneme příchodem k vodě a místu lovu. Pravidlem pro rybáře při pohybu kolem vody je Co největší nenápadnost. To platí i v případě, že plánujeme i delší chůzi podél břehů a lovit vzdálenějšího místa. Jakmile se přiblížíme k vodě, sledujeme, nebo jak se říká čteme vodu. Zkušený rybář sleduje jakékoliv projevy aktivity ryb, ale i jiné děje, které mohou napomoci k vyhledávání ryb a volbě správné metody lovu a také správné nástrahy. Být nenápadný Důležité je také svoji přítomnost rybám neprozrazovat. Zejména větší a zkušenější exempláře ryb znejistí a zvýší svoji ostražitost a jejich lov se stane na delší dobu obtížnější nebo dokonce nemožný. Vnímání ryb Pamatujme si, že ryby mají zvláštní smyslové ústrojí, kterým kromě jiného, rychle odhalí přítomnost neznámé aktivity. Toto ústrojí se jmenuje postranní čára. Pomocí ní ryby vnímají velmi jemné otřesy, respektive vlnění ve vodním prostředí. Pokud zjistí nějakou nepravidelnost okamžitě reagují zvýšenou pozorností a případně utíkají do úkrytu. Stejně tak jako na otřesy reagují ryby na zrakový vjem neznámého pohybu na břehu nebo pohybu stínu po vodní hladině. Za horkých letních dnů se často ryby sluní těsně pod hladinou. Stín rybáře účinkuje stejně, ryby se bojí neznámého. Nedupat Jak se tedy vyvarovat nebezpečí vyplašení ryb při vlastním lovu či dokonce před jeho Začátkem? Již při samém příchodu k vodě si můžeme zapříčinit neúspěch. Při neopatrném pohybu po břehu především větší ryby odplouvají dále od břehu nebo se ukrývají. Dejme si tedy pozor na otřesy země způsobené zbytečným dupáním nebo třeba během. Otřesy způsobené došlapy našich nohou se šíří zemí. Zem má ale poměrně velkou tlumící schopnost, ale při malé vzdálenosti od břehu se otřesy přenesou až do vody, kde se naopak šíří dobře. Chvění (v tomto případě se jedná také o zvuk) se přenáší vodou a ryba jej zachytí svojí postranní čárou. A jsme prozrazeni. Stejně tak jako naše dupání zapůsobí prasknutí suché větve, kterou jsme šlápnutím zlomili. K rozplašení ryb postačí mnohdy i to, že jsme upustili rybářskou sedačku. Podobně jako otřesy působí i prostý hluk. Běžný hovor ryby neodradí. Pokud na sebe však budeme hulákat nebo se hlasitě smát, zbytečně na sebe upozorníme. Pozor na osvětlení Dalším problémem může být světlo. O zdroji světla a jeho vlivu na ryby lze říci zjednodušeně asi následující. Čím intenzivnější světlo tím hůře. Další důležitou věcí ohledně světla je jeho umístění a nasměrování. Také zde můžeme říci že platí: čím výše tím hůře. Svícením do vody také ryby nepřilákáme. Jedná se zkrátka o nepřirozenou věc, které ryby nedůvěřují. Pokud chceme při nočním lovu světlo používat, pak volme světlo matné s malou svítivostí. Vhodné jsou například červené led diody. Jednak vydrží svítit dlouhou dobu a jednak jsou pro ryby, pokud je umístíme na zem mezi pruty, neviditelné. Toto světlo má ještě jednu výhodu. Červené světlo nejméně narušuje schopnost vidění ve tmě. Pokud použijeme intenzivnější bílé světlo a podíváme se do něj, následuje přirozená reakce oka končící dočasnou ztrátou vidění ve tmě. Ta trvá i několik desítek vteřin než se obnoví schopnost vidět. To rybář nemůže potřebovat, dvakrát ne, když v tomto okamžiku dojde k záběru ryby. Pokud chceme rozdělat oheň, pak pouze tam, kde je to dovoleno a nehrozí, že způsobíme, zejména v lese nebo za sucha, požár. I zde platí, že oheň ryby spíš plaší. Když už musíme oheň rozdělat, je dobré postavit clonu například z kamenů mezi oheň a vodu. Nikdy před odchodem nezapomeňte oheň dokonale uhasit a ohniště, stejně jako celé své místo, po sobě uklidit. Opatrně zdolávat rybu Další příležitost pro rozplašení ryb máme při zdolávání úlovku. Často se totiž stává, že se rybář zdolávající svůj úlovek soustředí na jeho zdolávání ať se děje cokoli. Pobíhá kolem svého místa, křičí na druhé vzrušením, … Daleko moudřejší je při zdolávání ryby si počínat s rozvahou. Již na začátku lovu si správný rybář prohlédne „ své“ místo a udělá si jasno o překážkách, které mohou komplikovat zdolávání ryb. Při vlastním zdolávání je pak respektuje a snaží se rybu vhodným zdoláváním nasměrovat mimo tyto překážky. Na samém počátku lovu si připravíme rozložený podběrák na takové místo, ze kterého hodláme zdolanou rybu vylovit z vody. Pokud možno vyvarujeme se prudkých pohybů, které nejenže rozplaší ostatní ryby, ale vyplaší i rybu zdolávanou a vyprovokují ji tím k prudkému výpadu, kterým se často osvobodí. Ani při zdolávání není na škodu využívat krytí pobřežních porostů, nebo rybu zdolávat z počátku s odstupem od břehu. Na řadě je podběrák Zdolanou rybu, která už neklade odpor, opatrně a pomalu, avšak rozhodně přitahujeme ke břehu. Zvolíme si pro nás dobře přístupné místo, takové na němž budeme bezpečně a pevně stát a kde nehrozí ztráta ryby ve vázce.Když máme zdolávanou rybu ve vzdálenosti, ze které ji již přitáhneme na dosah pouhým zvednutím prutu, ponoříme opatrně podběrák do vody. Do tohoto připraveného podběráku pak rybu pomalým tahem doslova natáhneme a v okamžiku, kdy je ryba podstatnou částí svého těla v podběráku, rybu podběrákem zvedneme z vody. Pokud je ryba příliš těžká, pak podběrák pouze nadzvedneme a rybu dotáhneme po vodě až k samému břehu a tam podběrák uchopíme oběma rukama za jeho síťku. Při celé této akci je třeba si počínat nenápadně, vše vykonávat pomalými ale rozhodnými pohyby. Mnoho rybářů přišlo o své i trofejní úlovky právě v této závěrečné fázi. Vyčerpaná ryba si je vědoma nebezpečí a po odpočinku, během se nám zdá již zcela odevzdaná, se pokouší osvobodit prudkým výpadem. Tento výpad nás může překvapit. Proto na něj musíme být vždy připraveni. Častou chybou bývá prudký pohyb rybáře nebo i podběráku, který rybu vyplaší a na krátkou délku vlasce bývá tento výpad osudný. Další velkou chybou bývá v okamžiku, kdy se nám ryby zdá být již zcela vyčerpaná, dotažení brzdy navijáku. Na prudký výpad již nestačíme reagovat a brzdu uvolnit a ryba je ztracena. Kam s vezírkem Po zdolání a ponechání si živé ryby ve vezírku vezírek umístíme tak, abychom měli neustálý Přehled nad tím, co se s ním děje. Můžeme jej umístit o i několik metrů od místa lovu, ale ne tak abychom nad ním ztratili vizuální kontrolu. V tomto případě pak ryba zůstává klidnější, neboť ji neplaší naše pohyby. Často se stává, že v něm uchovaná ryba se snaží osvobodit a svými prudkými pohyby může ostatní ryby rozplašit.Vezírek s rybou dostatečně ponoříme a tím aktivitu ryby mnohdy snížíme. Nezapomínejme, že každý rybář musí používat vlastní vezírek. Společné vezírky jsou rybářským řádem vyloučeny! Problém někdy může nastat, pokud lovíme několik dní ve stejné lokalitě a ulovené ryby si ponecháváme několik dní živé ve vezírku. V tomto případě doporučuji velký vezírek a slušné chování při počtu kaprů rybářské stráži. Samozřejmostí je mít ještě zápis úlovků v záznamu o docházce k vodě. Odchod od vody Po ukončení lovu nejprve zapíšeme své úlovky do záznamu o docházce k vodě, které jsme si ponechali. Nezapomínejte, že ušlechtilé a lososovité ryby musí být zapsány okamžitě po ulovení a ponechání si jich. Následně sbalíme pruty a všechny své další pomůcky. Všechny odpadky, které nám během lovu zbyly pečlivě posbíráme a od vody odneseme. Patří do popelnic! Ti, kdo rozdělali oheň, tento zkontrolují, že je již vyhaslý a popřípadě jej uhasí. Zkrátka místo našeho lovu uklidíme tak, aby na tomto místě po nás mohl další kolega rybář a měl pocit, že je v přírodě. Nezapomeňte, a to platí dvojnásob když neplánujeme v nejbližší době další rybářskou vycházku, na své nástrahy a návnady. Rychle se kazí a zasmrádnou či plesniví. Přijít na ně až po několika dnech nebývá příjemné. Dnes neberou Snad každému rybáři se stalo, že ať dělal co dělal, ryby nebraly. V takových případech ale nemusíme být smutní. Úlovkem nemusí být ryba, ale i příjemné posezení na březích našich vod. Vždyť cílem rybařiny nejsou pouze ulovené ryby, ale také psychické uvolnění a relaxace naší duše. Stačí se jen rozhlédnout po okolní přírodě, která poskytuje nejen překrásný pohled. Jde jen o to se podívat. Odchod od vody Odchod od vody je součástí lovu a správný rybář se u ní chová podle určitých pravidel. Při odchodu bereme zejména ohled na ostatní, ještě lovící rybáře, a také přírodu. Rybářské náčiní Před vlastní odchodem od vody je třeba důkladně zkontrolovat, zda jsme si zabalili vše, co jsme si k vodě přinesli. Velmi často se stává, že při balení zůstane něco na zemi. K tomu dochází především při rychlém balení, kdy nás od vody „vyžene“ počasí. Často se také zapomene v okamžiku, kdy se soustředíme na náš úlovek. Z těchto důvodů je dobré všechny pomůcky, které vybalíme, mít na přehledném místě. Často se zapomínají například nádobky na návnady a nástrahy, které jsme před sluncem ukryli třeba do trávy, často se zapomínají také vidličky pod pruty. Často se také stává, že ke ztrátě dojde při vlastním odchodu od vody. To či ono prostě vypadne z batohu nebo tašky, někdy i z kapsy.Proto je třeba při balení důsledně zkontrolovat, zda je u našeho rybářského zavazadla vše řádně upnuto a zavřeno.při odchodu nesmíme také zapomenout na záznam do záznamu o docházce k vodě. Slušnost Tím že odcházíme od vody rybařina neskončila. Loví i ostatní rybáři a proto bereme ohledy i na ně. Platí zde známé kolegiální rčení: Co nechceš aby někdo činil tobě nečiň jinému. Často se můžeme setkat s tím, že rybář který prostě neměl úspěch, často i ze závisti, se při odchodu chová tak, aby ryby ostatním rozplašil a zkazil náladu.Takoví rybáři však nemají u vody co dělat. Zde pro chytrého rybáře platí pravidlo o zamyšlení nad příčinami neúspěchu. A co ostatní? Podobně jako při příchodu k vodě je dobré při odchodu sledovat rybáře tak i ryby. Pozorováním rybářů a jejich úspěchů můžeme zjistit druh ryb, jejich výskyt, vhodný způsob jejich lovu a také nástrahu. Toto zjištění nám může při následující vycházce přinést úspěch. Také není špatné se s ostatními rybáři podělit o své zkušenosti a zážitky. Vždyť přece rybařina je nádherný koníček, který můžeme povýšit o přátelství mezi sebou.